Erotická povídka - Dědictví Červené knihy II

Dočetla jsem deník či prostě Červenou knihu po té staré paní až do konce. Když to shrnu, tak musím říct, že asi vzhledem k věku v ní postupně přibývalo jinačích starostí a ubývalo popisů sexuálních dobrodružství. Nebo už paní omrzelo psát dokola věci, které prožila několiksetkrát ve svém životě… Občas se tam ale daly najít opravdické pecky, u kterých jsem zase zalapala po dechu nebo mi zčervenaly uši. Pro vás jsem je přepsala zase pro Anetčin deníček, a tak si je můžete přečíst se mnou.

17. března 1974:

Dneska jsem se na sebe podívala do zrcadla kritickým okem a zhrozila jsem se. Na zadku a na stehnech se mi začínají dělat ďolíčky. Jak se dnes všude moderně říká, trápí mě pomerančová kůže. To je známka faktu, že moje tělo začíná pomalu ochabovat, a že už to bude jen horší. Taky moje prsa, kdysi nádherně pevné polokoule pyšně se vypínající na hrudi, mi povisla. Dřív jsem to nějak moc nevnímala, ale teď mě to udeřilo do očí. Všechno to do sebe zapadá – zatímco dřív mi chlapci při šoustání kozy mačkali a při mazlení s nimi z toho byli celí pryč, poslední dobou mě vždycky v polohách na koně nebo zezadu za ně tahají, sledují, jak se houpou, a už jim neříkají ani kůzlata, ani balóny, ale cecky.

20. března 1974:

Pár dní jsem ze svého poznání měla depresi, ale dnes mě jí Tonda snad zbavil. Jen co přišel, tak se ke mně pořád tisknul, u vaření mě furt bral za zadek nebo za ty moje cecky, a jen co jsme se najedli, už mě táhnul do postele. Ještě jsem pozavírala okna – on už se mezitím pod peřinou svléknul donaha a vrhnul se na mě jako bestie. Ani jsem pořádně nestačila zvlhnout, ale on si naslinil prsty a pěkně mi tam dolů do rozkroku hrábnul a už do mě cpal svoji kládu, až jsem musela dosedat na několik pokusů. Pak už byl ve mně a začal se tam prohánět a hrozně u toho hekal. Postupně jsem se taky dostala do té správné nálady, takže jsem ho divoce ojížděla pěkně shora. Chudák, několikrát se stalo, že ze mě jeho pyj vyklouznul a při mém prudkém přírazu mi narazil na stydkou kost. Málem jsem mu ho zlomila, ale rychle jsem pokračovala dál, takže díky vzrušení a tomu tempu si nemohl na nic stěžovat. Celou dobu měl výraz, jak kdyby byl v ráji, já jsem se několikrát udělala a byli jsme úplně zpocení. Potom to on už nemohl vydržet, a tak do mě stříkal a držel mě u toho na sobě. Za to jsem ho vyrazila z bytu – přece jsme se jasně dohodli, že už nechci riskovat další otěhotnění!

15. dubna 1974:

Naštěstí to byl planý poplach a konečně jsem dostala krámy. V mém věku se nechat zbouchnout, to už by přece nešlo. Šla jsem k doktorovi a ten mi řekl, že takováhle zpoždění v cyklu znamenají, že už se moje tělo začíná připravovat na přechod. To je další rána, prostě stárnu, za chvíli budu stará rozteklá bába, co už ani ty pitomé měsíčky mít nebude!

6. července 1978:

Vrátila jsem se z týdenní dovolené u Balatonu, kterou jsem v našem podniku dostala jako poděkování za svou činnost, jako zasloužila stranice a pracovnice. Zasloužilá, to už se taky říká o starých vykopávkách… Ale co, už jsem se smířila s tím, že za poslední roky mě všichni považují za zralou a starší ženu. V tramvaji mě pouští sednout, mladší muži mi lichotí tím protivně blahosklonným způsobem, kdy mi lezou do zadku. Už i příznaky přechodu mě přešly, prsa mám ještě níž, ale přesto jsem si na té dovolené zašukala jak snad nikdy v životě. Má to svoje výhody, kdy prostě chlapa můžu do sebe nechat nastříkat semeno a nebát se otěhotnění, taky ty orgasmy jsou mnohem častější. No a tady na dovolené se mnou byla taky skupina bankéřů z východního Berlína. Zúročila jsem svoje znalosti němčiny a nakonec jsem se za tvrdou měnu nechala ojíždět každý večer a zase jsem se sebou nechala dělat nejrůznější prasečinky. Prostě Němci, no. Anál vyžadovali neustále, taky se jim líbilo mě svazovat a nebo mi zapichovat špendlíky do bradavek, u toho jsem brečela bolestí.

8. listopadu 1986:

Tak dnes mi přišly ty snímky. Znova přemýšlím, jestli jsem to vůbec musela dělat, když jsem vlastně peněžně zajištěná, ale bylo to prostě veliké lákadlo. Pro jeden velice speciální podnik jsem nafotila kolekci s názvem Chlípná babča a její bezedná kunda. To je samo o sobě dost vulgární, ale prý to přitáhlo nesmírné množství zákazníků. Na těch fotkách jsem ve tváři k poznání díky paruce a maskování nebyla, což je aspoň dobře. Musela jsem si ale do svojí broskve strkat různé věci, potom taky skleničky a lahev vína a ovoce, muži mi do ní rvali celé pěsti. Ta moje holka už byla naučená, takže to zvládla, ale stejně jsem měla chvílemi pocit, že mě ti prasáci rozpárají.

Dalších dvacet let zápisků už opravdu moc sexuálních nebylo. Občas paní popisovala, jak si představuje, že by ojela nějakého hřebečka, kterého potkala na ulici, jak si koupila západní erotický časopis nebo jak svému partnerovi kouřila pytlík a sundala si u toho zubní protézu. Upřímná až do konce, zasloužilá pracovnice a také šukna. Třeba můj deníček někdy někdo bude číst se stejným zájmem.